Přeskočit na hlavní obsah

Junktown - recenze

  

Junktown

Edice: samostatná

Žánr: postapo

Autor: Jakub Krásný

Celostránkové ilustrace: Pavel Štěchmiler

Prokladové ilustrace: Jakub Krásný, Pavel Štechmile, Striga

1. vyd. 2019, 2. vyd. 2020

Odkaz na gamebook na stránkách Databáze knih zde

 

Hned na úvod bych chtěl zdůraznit, že recenze je nezaujatá, autora gamebooku neznám, akce Jukntown jsem se nikdy nezúčastnil, ani mi není bohužel přislíbena pozice guvernéra až se společnost zhroutí.

Příběh se točí, jak již název trošku napovídá, v nelítostné postapokalyptické budoucnosti, a Vy jako správný hrdina a čichač ředidel máte za úkol přinést předmět zvaný probouzeč. Sice se do konce příběhu nedozvíte, o co jako jde, ale popravdě to ani není nějak potřeba. Prostě přines a nestarej se, jasné!? V tuto chvíli by ostřílené pařany mohla napadnout menší inspirace známým gamebookem Fantom ulice, z edice FF, ale není tomu tak. Ano, žánr je sice podobný, ale ve Fantomu ulice projíždíte osiřelou krajinou jako osamělý jezdec s veledůležitým cílem, který se bere hergott kur*va vážně. Naopak herní prostředí Junktownu je živá entita, která má svá vlastní pravidla a zákony. A humor, velmi svébytný humor, který nechápe ani jediný přeživší člen Kelly Family, jehož nezlomil atomwinter, a nyní se živí jako opravář aut. Tomuto humoru odpovídá také jazyk, kterým je gamebook napsán, velice upravená hovorová mluva zdecimovaného světa, který předtím sice přežil vládu ZemanaŠpidly nebo Klause, ale SPADU čelit úspěšně nedokázal. Je pravdou, že chvílemi musíte některé pojmy těžko přelouskávat, ale ve finále je zde vytvořeno originální lingvistické unikum, které podtrhává špinavou a zvráceně neklidnou atmosféru.         

Podstata herních pravidel se v zásadě neliší od edice FF, na kterou autor již v úvodu odkazuje. Dvě kostky, guma a tužka, to je jediné, co budete potřebovat. Toto platí i rámci soubojů, které jsou postaveny na známém principu boje FF. Prostě hoď dvěma kostkami, přičti svoji hodnotu Zabíjení (neboli Umění Boje), to stejné udělej u soupeře, kdo má méně, odečte si dva body Štávy. Sice jde o známý stereotyp, ale proč měnit zaběhnuté pořádky pro staromilce. Samotné hraní je postaveno spíše na hledání zajímavých artefaktů, které mohou velmi vylepšit hodnoty postavy. Navíc spousta problémů lze vyřešit rozpravou, a tím pádem se dá vyhnout zbytečným soubojům, zvlášť pokud hrajte s nízkými počátečními hodnotami jako já. Při úspěšném dohraní jsem měl počáteční hodnoty postavy na těchto numerech - Zabíjení 7, Šťáva 14, Klika 8. Po utření slz lítosti, jsem se rozhodnul nepodlehnout nelichotivému osudu, a úspěšné jsem gamebook dohrál, i když mi ke konci pěkně cvakaly půlky. Zde musím zvláště vyzdvihnout autorovu racionalitu, kdy obtížnost gamebooku nepřepálil a nepoužil finálního killing bosse, který se často objevuje právě v edici FF. Prostě tady jste v Junktownu, kde se více šmelí a kecá, než bojuje. Dále jsem také rád, že odpadla běžná vsuvka v podobě bludiště, kdy má člověk, po několikátém navštívení stejného odkazu, chuť gamebook hodit do ohně pekelného a na autora seslat blesky, mor a šváby. Samozřejmě, pokud chcete šmelit se zbožím, musíte důkladně prozkoumávat danou lokaci, ale pořád se pohybujete v ději dále. Celkově je hratelnost svou atmosférou a spádem jedním z hlavních kladů tohoto díla, které si už teď dovolím hodnotit jako klasiku.      


Grafické zpracování je čirý underground, a nutno podotknout, že velmi povedený underground. Úvodní obálka (mám k dispozici 2. vydání) již napovídá, že prostředí Junktownu bude hodně podobné postindustriálnímu halucinogennímu tripu Mad Maxe. Vnitřní ilustrace, ať ty celostránkové, tak i ty doplňkové, velmi dobře dotváří atmosféru hraní.



Určitě jde v rámci grafické výzdoby o vysokou konkurenci zahraničím titulům. Navíc doplňkové ilustrace se sice občas opakují, ale rozhodně natrhávají zadek až po rýhu edici FF, kde se často opakuje pět až šest stejných motivů. Zde tomu tak rozhodně není a některé doplňkové ilustrace se vztahují pouze ke konkrétnímu odkazu. Pověstnou třešničkou na dortu pak je, že roztomilá odpudivost v rámci grafiky Vás nenechá ani chvíli na pochybách, v jakém světě se vlastně pohybujete. Možná by šla ještě trošku lépe doladit průvodní listinu, ale i tak po grafické stránce to je vyloženě lahůdečka.  

Lze tedy říct, že ačkoliv je to autorova prvotina, jde už teď o gamebook, který by měl mít každý správný nadšenec ve své sbírce. Navíc svým strhujícím dějem a „normální“ obtížností lze vyloženě doporučit začátečníkům, kteří se s gamebooky nikdy předtím nesetkali. Sám rozhodně nenechám Junktown zapadnout radiačním prachem, a brzy se k němu vrátím, abych prozkoumali další možné cesty k cíli a zároveň si oddychl od šedivé reality v postapo světě, kde má sbírání veteše a kuchařka „S Halinou v kuchyni“ nedozírný význam.


 

Závěrečné hodnocení:

Počet odkazů: 600

Počet času na dohrání: cca 150 minut

Počet pokusů na aktuální dohrání: 2, poprvé jsem se pouštěl zbytečně do soubojů a prozkoumával málo okolí, napodruhé jsem byl už poučen a vybíral si schůdnější řešení. Přitom, ani na druhý pokus jsem neměl extra vysoké hodnoty postavy.

Originalita tématu: 8/10

Čtivost: 8/10

Hratelnost: 9/10

Obtížnost: 6 /10

Grafické zpracování: 10/10

Potřeba tvorby mapy k dohrání: Mapa je přiložena, ale nepoužil jsem ji

 

Celkové hodnocení gamebooku: 85 %, z českých gamebooků se zatím kvalitou vyrovná asi jen bájný Norik.

 

Autor recenze: Carott






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zázračná kněžka, edice Gabriel Knox, kniha první - recenze

Napříč Shamutantskou pahorkatinou - Magie, díl 1.

Jeskyně tisíce přání, edice Gabriel Knox, kniha druhá - recenze