Přeskočit na hlavní obsah

Jeskyně tisíce přání, edice Gabriel Knox, kniha druhá - recenze

 

Jeskyně tisíce přání

Edice: Gabriel Knox, kniha druhá
Žánr: fantasy/dobrodružné
Autor: Jiří Mikulík
Obal: Alena Kubíková
Ilustrace: Jan Kordina, mapa Jiří Mikulík
Vydal: Tigris Holešov 2016; Martin Koláček - E-knihy jedou2017 – e-kniha
Odkaz popisu na Databázi knih zde


 

Tak jsem se po nadšení z prvního dílu okamžitě pustil do druhého dobrodružství našeho hrdiny Gejba. A hned na úvod musím říci, že je zaděláno na velmi kvalitní ságu, která v tomto díle laťku kvality posunuje ještě o kousek výše. Prvotina znamenala kvalitní dílo na české gamebookářské scéně a následné pokračování, i díky špičkově zpracovanou propojeností některých částí příběhu s prvotinou, nese již status vybroušeného klenotu, který ukazuje, že i v našich končinách může vzniknout herní série světové úrovně.

Co se týká celkového uvedení do příběhu ságy, tak aby bylo jako jasno, jsi Gabriel Knox (familiárně Gejb) a po matce jsi zdědil vadný chromozom XXX. Ne nejsi straight edge, tam je jiný vadný chromozom, ale získal jsi čarodějné nadání. A toto nadání je trnem v oku pronásledovatelům čarodějnické krve, kteří se snaží lidi s podobným darem eliminovat. Do toho hrozí návrat padlé Dračí bohyně, která byla sice již dvakráte poražena, ale její poslední návrat má již konečně proběhnout pořádně. No prostě má přinést lidstvu dáreček v podobě zkázy, hladu, smrti a spálené země.  Více informací o původu fantasy světa a jeho bájí viz mýtické legendy v úvodu knihy. V tomto díle má Gejb za úkol najít Jeskyně tisíce přání, kde se má podle badatele Sebba Rilawa nacházet hrobka rytíře Meiluuma a další možné artefakty, jenž mají lidstvo ochránit při návratu Dračí bohyně do pozemského světa.  A tak se rozloučíš s kněžkou Rayawou, jejíž život jsi zachránil v prvním díle a vyrazíš na cestu do končin, kde jsi zdárně zakončil svoji předchozí výpravu.  

Oproti prvnímu dílu jsou odkazy ještě více rozepsány, což je ku prospěchu dotvoření celého příběhu. Výborné je provázání s předchozím dílem, kdy se pomocí získaných zásluh z minula poodkryje nová linie příběhu. Každopádně gamebook se dá i v klidu hrát bez předchozího dílu, aniž by se vytratilo pochopení hlavního děje. A toto vytvořit si žádá od autora vysokou schopnost spisovatelského kumštu. Příběh rychle odsýpá, nenašel jsem žádnou hluchou pasáž, a to jsem zkusil dojít k hlavnímu cíli třemi cestami. Každá dějová linie je sepsána poutavě a ve vyprávění je zohledněno jakým směrem se vydáte (samotářský hvozd či lidnatější obchodní cesta s výskytem hostinců a větším výskytem lidí). Nakonec se vše v jeskyni slije v jeden finální dějový závěr, při kterém je v rámci dějového vyprávění vcelku jedno, který směr jste před tím zvolili. Průchod příběhem je tedy postaven lineárně s různými dějovými odbočkami přímo k hlavnímu cíli.

Herní pravidla jsou inspirována klasikou Lone Wolf a nejsou extra obtížná. Vyberete si jednu speciální schopnost a pak pět dalších schopnosti, které jsou rozděleny do tří směrů (Cesta válečníka, Cesta hraničáře a Cesta vraha).  Výběrem směru jsou pak ovlivněny i vaše hlavní atributy – zacházení se zbraní a vitalita, a také se promítají do výhod v boji. Více o pravidlech v recenzi na první díl. Z minulé výpravy si můžete přenést vybavení, ale také Gejbovi zůstane stejný počet mincí jako při zakončení předchozího dílů. Jelikož moje herní postavy vcelku penízky rozhazují, byl jsem donucen si vzít z nabídky předmětů mince navíc (pokud jste dohráli předchozí příběh můžete si vzít pouze jednu věc), což mi zrovna moc radosti neudělalo. Na druhou stranu jsem byl již dostatečně vybaven z minula. Navíc pokud jste dokončili předchozí dobrodružství, je postavě připsán bonus v podobě vyšších bodů vitality, což však není extra velká výhoda. Zase je fér přiznat, že hráči, kteří neměli možnost hrát první díl, nejsou nějak zvláště znevýhodnění. Co vám však (většinou) trošku usnadňuje průchod gamebookem je sesbírání speciálních zásluh při plnění předchozího úkolu. Ve druhém díle navíc záslužných ocenění významně přibylo, a ani při trojím průchodu jsem je nemohl ani za boha najít všechny. Soubojový sytém je v této sáze pojat suprovou formou (jedno kolo se sestává ze tří fází. V nichž můžete zasáhnout protivníka naplno a odečtete mu hodnotu podle zbraně, kterou má Gejb u sebe nebo poloviční silou, a také vás naopak může protivník zranit). Díky tomu, že je souboj velice pestrý, nestává se z něj stereotyp. I přes výraznou převahu můžete dostat citelnou ránu a zemřít. Soubojů navíc není přehnaně mnoho, a z gamebooku se tedy nestane řežba ala Barbar Conan, která jen odtrhává od děje. Další příjemnou vlastností je fakt, že když se dostanete do finální fáze v podobě jeskyně, nečeká zde žádné bloudění v kruhu a prokousávání horou odkazů dokola. Závěrečný boss není extra vyskilovaný a dá se při lepší výzbroji vcelku dobře porazit.  Při troše štěstí a dobrých hodech na kostkách (je přiložena i tabulka hodů pro antikostkaře) se dá gamebook dohrát vcelku v poklidu na první pokus.  

Velký skok kupředu udělalo grafické zpracování. Titulní ilustrace na obálce, jejíž autorkou je Alena Kubíková, je stejně jako u prvotiny zpracována velmi kvalitně a pomáhá čtenáři nasát atmosféru tajemného příběhu a dobrodružství hned při letmém pohledu na knihu. Nové grafiky se dostalo průvodní listině, která zaujímá včetně karty soubojů a zásluhy celkově čtyři strany, přičemž každá strana je vybavena tematickými kresbami. Celá úvodní část osahuje spoustu dílčích ilustrací, jenž perfektně doplňují prvotní seznámení s příběhem. V hlavní části gamebooku se celkově vyskytuje dvacet celostránkových ilustrací, které oproti předchozímu dílu jsou provedeny s větší propracovaností detailů. Co je pro mě naprostou špičkou, ačkoliv jde o defacto o drobnost, je grafické ztvárnění použitých zbraní nepřátel v soubojích. A to včetně drápů, kusadel, tlap, zubů atd., kterými útočí nemrtví či zvířata. Jde totiž o symbol systematičnosti, se kterou autor propracoval gamebook do nejmenšího detailu. Malou kaňkou v grafice je zpracování mapy, ve které názvy míst působí neostře až rozmazaně, ale jde jen o nepatrný fakt.

Druhý díl naprosto splnil má očekávání. Řekl bych, že je dokonce předčil perfektním propracováním i s odkazy na díl minulý. Navíc grafika udělala ohromný pokrok, na který nemá ani „Velký skok vpřed“ velkého Mao Ce.  Zde se v českém prostředí totiž zrodilo něco velkého, a to jedinečná gamebooková sága, kterou autor propracovává do nejmenších detailů. V rámci objektivity a srovnání budu muset ale teď na chvíli, ač velmi nerad, Gejba odstavit na druhou kolej a zkusit po dlouhé době opět rozehrát LW a Magii. O to více se pak budu těšit na hraní třetího pokračování nesoucí název „Dračí hrobka“.

 

Závěrečné hodnocení:

Počet odkazů: 400

Počet času na dohrání: 90 – 120 min.

Počet pokusů na aktuální dohrání: 1x – fakt se to dá zvládnout, když jsou dobře nakombinovány schopnosti a nalezeny hlavní artefakty. Celkově jsem gamebook procházel třemi cestami pro porovnání děje.

Originalita tématu: 8,5/10

Čtivost: 8,5/10

Hratelnost: 8,5/10

Obtížnost: 7 /10

Grafické zpracování: 8/10

Potřeba tvorby mapy k dohrání: Ne, i když je přiložena

Celkové hodnocení gamebooku: ačkoliv by statistický průměr hodil hodnotu cca 85 %, musím zapojit i emoční vliv, tím pádem hodnotím 90 %.

 

 

Autor recenze: Carott

 

 

 

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zázračná kněžka, edice Gabriel Knox, kniha první - recenze

Napříč Shamutantskou pahorkatinou - Magie, díl 1.