Nesvatý kněz - recenze knihy

 

Nesvatý otec

Žánr: dark fantasy

Autor: Marek Dvořák

Obal: Žaneta Kortusová

Edice: Pevnost

Vydal: Epocha, 2017, měkká/brožovaná vazba

Počet stran: 184

Odkaz na knihu na serveru Databáze knih zde

 

Tak hnedka svoji první knižní recenzí porušuji jedno základní pravidlo, a to nerecenzuj knihy od někoho, koho znáš. Nějak se ale začít musí a dodržování pravidel opravdu není nic pro mě. Krom toho jsem si nemohl vybrat lepší titul, protože hlavní postava se nad jejich dodržováním také moc nerozmýšlí. A ačkoliv je Mára můj dobrý přítel (vždy si při tomto spojení vzpomenu na seriálové duo Hercules a Iolálos), můj rádoby nezaujatý názor vezme s patřičným nadhledem. Je si totiž sakra dobře vědom toho, že šprti s brýlemi se v rámci zachování světového řádu ze zásady nebijí. Navíc, tato autorova debutová kniha je již pár let venku, tudíž moje recenze nebude mít na prodejní čísla příliš velký dopad.

Autor Marek Dvořák nás ve své prvotině zavede do středověkého světa dark fantasy, kde se kloubí démonické nadpřirozeno s antimorálkou hlavního hrdiny. I přesto, že šlo o Markův první celoknižní počin, je potřeba podotknout, že Mára nějaké zkušenosti se psaním již měl.  Je totiž držitelem stříbrné medaile za svoji hororově laděnou povídku „Jakub už se ničemu nediví“ v rámci literární soutěže Tovaryši kalamáře. Tato povídka pak vyšla v antologii „Bůh černého lesa“, věnující se bestiím lidského i nelidského světa. A hlavně Mára si konečně vyzkoušel, jaké to je být nejen v kůži recenzenta (dříve portál Mfantasy), ale i ten pocit jít se svoji kůži na trh v podobě autora.

Samotný název napovídá, že hlavní postavou příběhu je kněz Phineas Mortimer, který se po prožitých útrapách stává knězem Horazdova kultu. Cesty páně jej zavedou do vesnice Šachrap, kde se má státi novým knězem, a kde se také odehrává většina našeho příběhu. Jak to již v temných fantasy příbězích bývá, horský zapadákov je proklet a náš nesvatý otec musí tedy kromě chlastání a lehkých děvuch řešit menší problém navíc. Samotná postava Phinease má ke kněžské čistotě stejně daleko asi jako Charlie Sheen. Každopádně i přes tyto asociální vlastnosti si musíte postavu oblíbit, i kdyby vaše matka byla Theresa a váš otec Jan Pavel. Ono stát se nepřízní osudu ze šlechtického spratka ctihodným věrozvěstem přinese hodně šrámů na duši. Na tyto šrámy si Phineas rozpomíná při svých retrospektivních vhledech, které poodhalují nejen jeho pobyt v klášteře, ale také i temné události, vedoucí k jeho trvalému alkoholismu. Výše uvedené retrospektivní pohledy však neodtrhávají čtenáře od hlavní příběhové linie, spíše pomohou pochopit proč se Phineas stal tím čím je.  

Samotný příběh má vcelku strhující spád a dá se číst na jeden zátah. Vyprávění z pohledu třetí osoby vtáhne čtenáře velmi rychle do děje. Velký podíl na tom má také Márův osobitý styl psaní, který je postaven na vypravování příběhu v akčním tempu a na kousavých dialozích hlavní postavy s velkou dávkou cynismu. Ačkoliv jak Máru znám, v rámci černého humoru mohl ještě trošku přidat. Nutno podotknout, že jsem velmi rád, že se autor vyhnul zbytečnému natahování děje a vyplňování příběhu prázdnými frázemi, čemuž odpovídá i rozčlenění knihy do velmi krátkých kapitol.  Děj je tímto přímočarý jako rány na solar plexus. Sice konec příběhu začíná pak trošku nudit, ale vše je vyváženo nečekanou zápletkou.

„Venku před hospodou stál dav zvědavců. Mnozí z nich si přinesli – jen tak mimochodem, samozřejmě, jdou přeci do práce – sekery či kosy. Hospodský dokonce viděl dva luky. A starý Hamouz, ten hnusný skrček, dokonce někomu ukazuje upletenou oprátku. Vesničané, ač do žádné školy nechodili, mají ve všem hned jasno.“ (str. 16.)

Závěrem lze tedy shrnout, že ačkoliv na titulní obálce náš kněz vypadá jako beránek, příběh je diametrálně odlišný. Pokud tedy máte rádi krátkou oddychovou fantasy s nádechem tajemna, kterému vévodí prostopášný kněz, nechodíc pro láhev, nadávku či ránu palcátem daleko, zajisté nebudete zklamáni.  Sám Marek, i přes to, že šlo o jeho první dílo, vytvořil poměrně dobré dílo s netypickou hlavní postavou, ze které šlo však vymáčknout o kapku svěcené vody s ethanolem více. Škoda jen, že Phineas se, dle autorových slov, nejspíše dalšího pokračování nedočká. Nezbývá nic jiného, než se těšit na další Márovu knihu – mystické barbar fantasy „Bastard bohů“, z období, jenž je tak daleké jako čas samotný. Ta vychází již teď koncem dubna.   

 

Hodnocení knihy: 70 %